úterý 23. 1. - Al Hamra

S chlapíkem, co vlastní místní rent car, jsme domluveny na 8 hod, abychom byly v Mešitě sultána Kábuse co možná bez lidí. Píše nám, že je v zácpě, tak sedíme na schodech hotelu a pozorujeme kočky. K půlhodince zpoždění připočítáváme půlhodinku pokusů zaplatit kartou a nakonec zaplatíme hotově. Technika je prozatím mírně proti nám (120 OMR na 8 dní). Zakoupené SIM umožňují pouze zpràvy na WhatsApp, ale zavolat si můžeme tak akorát z okna. K mešitě je to jen pár minut, ale cestou nám začne blikat jakási kontrolka a tak píšeme Mohamedovi. Ten nám na parkovišti před mešitou odebere auto a říká, že dohustí pneumatiky a auto s klíčkem na stěračích nám nechá na stejném místě. Důvěřujeme. Hanky obleček neprochází cenzurou a musí si za 2,50 OMR zapůjčit humorný převlek.

Fotíme, kocháme se mozaikami, perským kobercem, lustrem a dalšími okázalostmi.

Po 10. hod opouštíme město. Jako první zastávku si dáváme kávu v doporučené kavárně Kawa - Kawa v Birkat al Mouz, pak míříme na výlet do Zelených hor do Bani Habib. Jenže! Policejní závora a uniformovaná osoba našemu autíčku NE4x4 zabrání v cestě. Na parkovišti cestovatelů s podobným osudem potkáváme pána, co na nás před chvílí cosi gestikuloval, když jsme chvili stali u krajnice. Čeká na nás (dobře věděl, že budeme odkloněny). Bez velkého rozmyslu přijímáme jeho nabídku a přesedáme si k němu do auta.

Týpek je starší Ománec v bílém diždaši a na hlavě s pěkným fezem. Nemluví moc dobře anglicky, ale za to nám zastavuje na pěkných vyhlídkách.

Čeká na nás, až se vratime z naplánované procházky po rozpadlém Habibu,

provede nás zavlažovanými políčky

a jako bonus nám domluví vstup do luxusního hotelu Anantara na náhorní plošině, kde je vyhlídka princezny Diany.

Když ho pak nemůžeme najít na parkovišti, napadá nás, že v jeho autě máme všechny věci, Hanka peníze, doklady a hlavně klíčky od auta🤣. To by byla teda polìzanice. Ale nic z katastrofického scénáře se nekoná. Zaplatíme dohodnutých 35 OMR a jdeme si pochutnat na sluncem a autem vyhřátých zbytcích od včerejší večeře. Do penzionu Alqalah Inn přijíždíme už za tmy. Je to příjemná budova uplácaná z hlíny a bydlíme tu samy.