pondělí 29. 1. - cesta zpět do Muscatu přes Sinkhole a Wadi Daygah Dam

Snídáme poslední proteinovou tyčinku, čaj a instantni kafe, co tady má majitel ubytování Wadi Shab Chalets. Barák to není špatný a jeho terasa je přímo nad útesem. Ale to je tak všechno, co se dá hodnotit pozitivně. Pidipokoj i terasa postrádají cokoli, co by naznačovalo útulnost. A tak padáme obhlídnout vytipované pláže. Není tu skoro nikdo. Hanka zjišťuje, že zapomněla na gauči košili. Nejsme daleko. Vrátit se není žádný problém. Míříme do Bimmah Sinkhole. Cestou si v cafee shop GPS: 23FH+8CF, dáme si "egg sandwich", což  je vaječná omeleta se zeleninou, zabalená do pšeničné placky a mangový džus tak hustý, že se v něm zapíchnuté brčko ani nehne. U jezírka fotíme kluky, co se hecují k zakázanému skoku do 20 m hluboké díry. Sestupujeme po nepříjemných schodech dolů a noříme nohy do vody, aby se nám nenasytné rybičky postaraly o pedikúru. Přemýšlíme, jestli je to příjemný, nebo ne. Jedeme si koupit kafe evropského typu. Barista nám vykouzlí v kelímku lístečkový obrazec a kelímek zavře víčkem. Jedeme na pláž. Koupem se a Hanka mě učí dělat NIC. Moc mi to nejde. Chvíli fotím, pak jdu hledat mušličky, Hanka se přidává 
a tohle je výsledek našeho NIC. Obě zasíláme foto svým mužům. Reakce Petra: "To dělala Dáša". Reakce Marka: 
"TOS dělala sama?" Nad horami za námi se honí mračna. Míříme nahoru do kopců k přehradě Wadi Daygah Dam. Krajina je neskutečná, silnici vystřídá rovná prašivka. Kamení kolem ní mění barvu z okrové do černé, místy i bílé.
Na přehradě piknikuje několik početných ománských rodin. My si v místním občerstvovacím okénku objednáváme kuřecí biryany (kuře s barevnou rýži) 1x a melounový džus 2x. Je zde i půjčovna kajaků, paddleboardů a jiných plavidel. Pak už jedeme rovnou do Muscatu, jen cestou se stavujeme na malý nákup a zaplatit zítřejší výlet. 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

pondělí 22. 1. - Muscat

Obrázek
V Muscatu přistáváme 3.15 hod. Než projdeme zpomalevou pasovou kontrolou a busem A1 popojedem k hotelu je po páté hodině. Padáme do postele a spíme do 10. Hotel není nic moc. Ráno berem Otaxi (aplikace jako Uber) k Royal Opera House a dál se posouváme taxíkem na Mutrah Souq. Preferujeme přepravu mistnim busem, který se platí u řidiče a je proti taxi směšné levný. Pořizujeme si místní SIMky, vybíráme z bankomatu místní měnu a obědvàme místní wrap s kuřetem a fresh džusem. Po obědě vyšplháme na vyhlídku Mutrah Fort, kde se kocháme výhledem a kávou  a busem jedeme k paláci Al Alam. Pak máme v plánu vyfotit Mešitu sultána Kábúse při zlaté hodince, ale tu míjíme o pár minut. No, stejně sem jedeme ráno znovu, abychom se podívali dovnitř (to jde jen 8 -11 hod). Kupujeme si ovoce na snídani a večeříme (podloženy igelitem proti prasení) Maqbous rýží s rybou a kuřetem v jemenske restauraci. Nesnědenou půlku každé porce si odnašíme s sebou na z...
Další informace

středa 24. 1. - Balcony Walk - Misfat al Abriyyin

Obrázek
Vstáváme brzo, aby jsme na Balcony Walk byly brzo. Asfalt střídá prašivka, autíčko spolupracuje a v 9.30 hod jsme na místě. Naším směrem jdou jen dva starší manželské páry, každý má svého průvodce. Výhledy jsou "dechberoucí"  podobně jako na přechodu Brenty. K svačině se těšíme na prťavé banánky zakoupené včera, ale jsou tak hnusný, že je nejdou sníst. V poslední části cesty jsou fascinující kamenná obydlí a pitoreskní políčka. Nechápeme, proč zrovna tady v "Kozím království" měl někdo potřebu hospodařit. Víme, že na konci treku má být jezírko, které napájí voda z jeskyně, ale trochu v terénu ztrácíme značení. Nakonec ho najdeme, fotíme, odpočíváme. Cestou zpátky krmíme kozy hnusnými pidibanány a těšíme se na fresh džus v baru na náhorní planině. Celý trek má 9km a zabralo nám to s kocháním skoro 4 hodiny. V Al Hamra navštívíme místní muzeum Bait al Safan. Je to tu skvělé. Krom výkladu si ochutnáme pšeničné placky, da...
Další informace

středa 31. 1. - domů

Obrázek
Vypočteme si, že stačí, když vstaneme v 3.20, protože jsme 10 minut od gate. Stačí se obléct a vyzubit. Palubu zavírají 4.05 hod. Před hotelem koukáme na informační ceduli, u letu do Istambulu je gate C7 a bliká červeně: " Last call". Běžíme. Istambul: káva, WiFi, čekání. Já do Prahy, Hanka do Curychu. Celkově ujeto: cca 1200 km Náklady: - já 28.600 Kč - Hanka o cca 1100 vic (za data) A kam to bude příště??? 
Další informace