neděle 28. 1. - Ras al Hadd - Wadi Shab - Wadi Tiwi - Mibam
Vstáváme v 5 hod a jdeme hledat nějakou zpozdilou želvu s "poruchou menstruačniho cyklu". Obvykle totiž kladou vejce v srpnu a v noci. Prý se občas nějaká taková objeví. Na pláž se nesmí 20 - 5 hod, aby je nikdo při kladení nerušil. Je ještě tma, želvu nepotkáme. Jen několik velkých ďolíků se stopou po odjíždějící želvě směrem k moři. A taky jsme viděly kožovité slupky po vyklubaných želvičkách, ale to je vše. Je se vrácím do postele ještě spát a Hanka na pláž pro bundu, která ji někde upadla z pasu. Obě jsme úspěšné. Snídáme a jen s malým výsadkem v Suru v přístavu
spěcháme do Wadi Shab, aby tam ještě nebyli lidi. Máme ověřeno, že ve wadi můžeme mit sportovní sukni a nátělník a můžeme plavat v dvoudílných plavkách. Na začátek trasy nás z parkoviště dopraví loďka.
Cesta je hned od samého začátku půvabná. Na dně okrové soutěsky je dostatek vláhy pro malá políčka s banánovniky, datlovými palmami, mangem a papajou. Za chvili se podél cesticky ukazuje tyrkysová hladina prvního bazénu.
Hopkáme po cestičce, po kamenech, někde brodíme tyrkysový potůček, někde jdeme po hraně faleš (závlahový kanál). V jednom mistě je vidět, že návštěvníci odkládaji nadbytečný ekvipment a lezou do průzračné vody. Je příjemně teplá. Brodíme se chvilku, než začínáme plavat. Sem tam přelízáme nějaké balvany trčící z vody a znovu se noříme. Telefony a doklady máme v plavací bojce přivázaně k pasu. Na nohách sandály. V poslednim bazénu se zdá, že už to dál nepůjde, ale my víme, ze máme proplavat uzounkou štěbinou mezi skalami a že pak uvidíme něco neobyčejného. Je to tak. Štěrbina je tak úzká, že nelze dělat tempa, v jednom místě se nám nevejdou ani ramena. Voda pod námi je průzračně tyrkysová. A je to tady, na konci stěbiny je další bazén v jeskyni s částečně děravým stropem.
Ústí do něj vodopád. Jsme tu samy jen s jednou rodinkou s třemi dětmi. Na skále podél vodopádu je natažené lano s uzly. Bez něj by to po kluzkých kamenech nahoru nešlo. Lezeme. A opět TO stojí za TO! Další liduprázdný bazén. Probrodíme se jakýmsi rákosím a na bílé skále se slunime. Po cca půlhodince se vydáváme stejnou cestou zpět. Turistů přibylo. Někteří plavou v dlouhých diždaších, jini v plavkách, někdo má i plovaci vestu. Loďka, auto, restaurace Naseer Bin Saeed. Vybíráme si rybí masalu a s napětím očekáváme, jaká bude. Úslužný majitel přináší hromadu rýže, talíř s plackami, další s krájenou zeleninou, misku s bramborovou polévkou, misku s dhalem a talíř s dvěma obřími kusy tuňáka. To vše 2x (krom rýže).
Na dotaz: "How much is it?" majitel odpovídá: "No problem!". No dobrá. Jediný problém je tedy to všechno sníst. Píše nám Mohammed (zítřejší průvodce do Wadi Tiwi), kde teď jsme, že se s námi potřebuje vidět. Posíláme mu polohu na mapě a on je u nás za 5 minut. Má prosbu, jestli bychom nemohli jit do wadi Tiwi ještě dnes, prý potřebuje vyzvednout otce z nemocnice v Muscatu a dá nám prý slevu na 25 OMR a kávu s jeho rodinou a tipy na výlety na zitra. Zprvu se nám moc nechce měnit plán, ale když říká že zítra by s námi musel jít jeho bratr, a že je mu to opravdu, ale opravdu lito, tak souhlasíme. A NELITUJEME. Už samotná cesta jeho autem po příkré a místy vytlučené silnici je zážitek. Vysoké stěny soutěsky, na jejím dně opradvová ovocná džungle a nad tîm vším modré nebe.
Vodu zatím nevidíme. Na parkovišti se převlékneme opět do sportovních sukní a jsme tázány na kondici. Nejdříve jdeme po klikaté faleš
,pak 280 schodů dolů k vodopádu.
Slíkáme se do plavek, necháváme Mohammedovi všechny své věci, peníze, karty, telefony, doklady a oblečení. Prý on půjde po souši a my vodou. A dal?
Parádní, úžasný, skvělý: po skále, po řetězu, po prdeli, hop ze skaly, plavat, kochat se
a pak se zase drápat po kameni nahoru malými políčky k autu. Slíbená káva s mohamedovými strýci na zídce pod 400 let starým stromem. Zážitek nepřekonatelný.
Mohammed má 5 sester a 5 bratrů, bydlí zde v horské vesnici v domě, který má tři místnosti. Je mu 25 let a je šťastný mladý muž. Kontakt: IG @9llmll7, tel. +96892836861. Silnici zde mají od roku 1993, předtím se jezdilo na oslíkovi 4 hodiny do nemocnice. Takto je Wadi Tiwi přístupné jen 7 let zpět a pouze s průvodcem. Před tim to bylo nebezpečné. Jdeme se ubytovat, povečeřet zbytky od oběda a sdílet fotky.
Komentáře
Okomentovat