čtvrtek 25. 1. - Bahla - Jabreen - Wadi Damm
Procházíme se palmovým hájem a ulicemi s novými i rozpadlými domy. Nespěcháme. Čekáme, až otevřou včerejší muzeum v naději, že se zde najdou moje sluneční brýle. Hurá, najdou! Návštěvu pevnosti Bahla (UNESCO) přenecháváme jiným cestovatelům a raději se podíváme na místní starý trh. Je opravdu "veryše autentyše". Par obchůdků a pod starým stromem sedící tři starší Ománci popíjející kafe z termosky. Ptají se nás, jestli si nechceme dát kávu a datle. Chceme! Umyjeme si v plastovém lavorku použité hrnečky a samy se obsloužíme a trochu pokecáme.
Koupime mandarinky a jedeme na "top view" vyfotit Bahlu aspoň z výšky. Dalším cilem je hrad Jabreen. Cestou konečně objevíme obchod s mobilními telefony a dva ochotní mladíci nám zprovozní volání z WhatsApp. Hurá: Hanka může přijmout hovor, že Šarlotka je nemocná🙃. Obědváme mleté hovězí s plackami a salátem za 2 OMR a pokračujeme směrem k úlovým hrobkám z doby 3000 let před n. l.. Chvili k nim hledáme cestu přes místní oplocená políčka. Je k neuvěření, že tu stojí 5000let. Prý se o ně zajímá UNESCO. Přemýšlíme, jestli je to pro tak krásné a málo známé místo dobře nebo ne. Zlatým hřebem dnešního dne má být Wadi Damm a to hlavně proto, že cesta k němu není k najití v žádné mapě a existuje jen popis typu: "za přehradou vpravo nahoru, pak po ošlapaném kameni po provaze šrěrbinou nahoru a pak po 3/4 hodině za palmou doleva".
Není tu ani noha. Jen anglicky mluvící bosý týpek s mokrými vlasy a trenkami nám radostně říká, že to stojí za to. Chytám se lana na kluzkém balvanu, jde to ztuha, ale jsem tu. Hanka se svým bolavým kolenem vypadá chvíli bezradně, ale pak se otáčí na týpka a povídá: "Push me". On jí ochotně chytne za zadek a pomůže ji nahoru. Několikrát si znovu čteme popis trasy a několikrát přeskakujeme z jednoho břehu na druhý. A stálo TO za TO! Před námi tyrkysová nevelká tůňka se záclonkami z kapradin zvaná Wadi Damm pool. Voda je skvělá. Plaveme, fotíme 100+1 fotku k vymazání a vydáváme se na cestu zpátky. Cestu do Nizwa si krátíme komunikací s majitelem našeho zapůjčeného Subaru. Svítí nám totiž olej, a nesvítí nám téměř reflektory. Pro přesun za tmy trochu nevhodné. Svítíme si dálkovymi světly, ale to se zase nelíbí okolním řidičům. Hotel Antique Inn je v samém srdci Nizwa. Dle pokynu majitele auta opět necháváme klíček na stěračích a ráno prý auto bude zase ready.
Komentáře
Okomentovat